بۆ ناوەڕۆک بازبدە

ئۆقیانووسی ئارام

لە ئینسایکڵۆپیدیای ئازادی ویکیپیدیاوە
(لە زەریای ھێمنەوە ڕەوانە کراوە)
ئۆقیانووسی ئارام
بەشێکە لەWorld Ocean
وڵاتبێ نرخ
دابەشکاریی کارگێڕیئاوە نێونەتەوەیییەکان
ناوچەی جوگرافیزەوی
پۆتانی شوێن٠°٠′٠″N ١٦٠°٠′٠″W
Coordinates of easternmost point٥٥°٥٧′٠″S ٦٧°١٥′٠″W
Coordinates of northernmost point٥٨°١٢′٥٩″N ١٦٩°٠′٠″W
Coordinates of southernmost point٦٠°٠′٠″S ١٢٥°٠′٠″W
Coordinates of westernmost point٠°٥٣′٣٠″S ١٢٨°٤١′٣٥″E
نزمترین خاڵChallenger Deep
بەرزی لە ئاستی دەریا٠ مەتر
ھاوسنوورە لەگەڵئۆقیانووسی ھیند
ڕووبەر١٦١٬٧٦٠٬٠٠٠ کیلۆمەتر چوارگۆشە
تاگی "ستەک ئێکسچەینج"https://travel.stackexchange.com/tags/pacific-ocean
Map
وێنەی ئۆقیانووسی ئارام لە ئاسمانەوە کە لە وێستگەی نێودەوڵەتی ئاسمانییەوە گیراوە
Ortelius- ئۆقیانووسی ئارام کێشراوەی ١٥٨٩

ئۆقیانووسی ئارام یان زەریای ھێمن (بە ئینگلیزی: Pacific Ocean) گەورەترین پانتایی ئاوی و ھەروەھا گەورەترین ئۆقیانووسی زەوییە. ناوەکەی لە ناوی لاتینی Mare Pacificumەوە وەرگیراوە (واتە: زەریای ئارام)، کە جیھانگەڕی پۆرتووگالی، فەردیناند ماجەلانلە ١٥٢٠ پێی بەخشیوە. پانتایی ئەو ئوقیانووسە ١٦٥٬٧٢١٬٠٠٠ کیلۆمەتری چوارگۆشەیە کە چل و شەش لە سەدی ٤٦٪ تەواتی ئاوەکانی زەوی لە خۆ گرتوە و زیاتر لە یەک لەسەر سێی زەوی داپۆشیوە. ھەروەھا بەو ئۆقیانووسە پاسێفیک و گەورەش دەوترێ، ئەو گەورە دەریایە لە ڕۆژھەڵات لەگەڵ کیشوەری ئەمریکا، لە باشوور لەگەڵ جەمسەری باشوور لە باکوور لەگەڵ دەریای بێرینگ و لە ڕۆژاوا لەگەڵ ئاسیا و ئۆقیانووسیا ھاوسنوورە. ھەروەھا ئەو ئۆقیانووسە پانە خۆی دابەش دەکرێ بە دوو بەشی باکووری و باشووریقووڵ ترین خاڵی ئاوی جیھان قووڵکەی ماریانا بە قووڵایی ١٠٩١١ لە ئۆقیانووسی ئارام دایە.[١][٢]

ئەو وڵاتانەی تیایدان

[دەستکاری]

وڵاتە سەربەخۆکان

[دەستکاری]

سەرزەوییەکان

[دەستکاری]

سەرچاوەکان

[دەستکاری]
  1. «Benton, William, (1 April 1900–17 March 1973), Chairman and Publisher, Encyclopædia Britannica, Inc. , since 1943»، Who Was Who، Oxford University Press، ١ی کانوونی یەکەمی ٢٠٠٧، لە ١٨ی ئابی ٢٠٢٥ ھێنراوە
  2. «The Pacific Ocean—facts and information». Environment (بە ئینگلیزی). ١٨ی ئابی ٢٠٢٥. لە ١٨ی ئابی ٢٠٢٥ ھێنراوە.

کتێبنامە

[دەستکاری]

کتێبە مێژوویەکان

  • Calder, Alex, et al. eds. Voyages and Beaches: Pacific Encounters, 1769–1840 (U of Hawai'i Press, 1999)
  • Davidson, James Wightman. "Problems of Pacific history." Journal of Pacific History 1#1 (1966): 5–21.
  • Dickson، Henry Newton (1911). «Pacific Ocean» . Encyclopædia Britannica (بە ئینگلیزی). بەرگی 20 (چاپی 11th). لاپەڕە 434–441.
  • Dirlik, Arif. "The Asia-Pacific Idea: Reality and Representation in the Invention of a Regional Structure", Journal of World History 3#1 (1992): 55–79.
  • Dixon, Chris, and David Drakakis-Smith. "The Pacific Asian Region: Myth or Reality?" Geografiska Annaler: Series B, Human Geography 77#@ (١٩٩٥): ٧٥+
  • Dodge, Ernest S. New England and the South Seas (Harvard UP, 1965).
  • Flynn, Dennis O. , Arturo Giráldez, and James Sobredo, eds. Studies in Pacific History: Economics, Politics, and Migration (Ashgate, 2002).
  • Gulliver, Katrina. "Finding the Pacific world." Journal of World History 22#1 (2011): 83–100. online
  • Korhonen, Pekka. "The Pacific Age in World History", Journal of World History 7#1 (1996): 41–70.
  • Munro, Doug. The Ivory Tower and Beyond: Participant Historians of the Pacific (Cambridge Scholars Publishing, 2009).
  • "Recent Literature in Discovery History." Terrae Incognitae, annual feature in January issue since 1979; comprehensive listing of new books and articles.
  • Routledge, David. "Pacific history as seen from the Pacific Islands." Pacific Studies 8#2 (1985): 81+ online
  • Samson, Jane. "Pacific/Oceanic History" in Boyd، Kelly، ed. (١٩٩٩). Encyclopedia of Historians and Historical Writing vol 2. Taylor & Francis. لاپەڕە ٩٠١–٩٠٢. ژپنک ٩٧٨-١-٨٨٤٩٦٤-٣٣-٦.
  • Stillman, Amy Ku'uleialoha. "Pacific-ing Asian Pacific American History", Journal of Asian American Studies 7#3 (2004): 241–270.