بۆ ناوەڕۆک بازبدە

مێلین جێسترۆل ئاستەیت

لە ئینسایکڵۆپیدیای ئازادی ویکیپیدیاوە

مێلین جێسترۆل ئاستەیت بە تەنھا و لەژێر ناوی بازرگانی ھێیفێرماکس یان MGA دەفرۆشرێ لە نێوان ئەوانی تر، دەرمانێکی پڕۆجستینە و بەکاردێت بۆ بابەتی پەرەسەندنی ئاژەلان[١][٢] دەرمانەکە بۆ مرۆڤ بەکارنایەت لەجیاتی ئەوە بۆ ئاژەڵان لە باخچەی ئاژەڵان بەکاردێت یان شوێنەکانی تر کە ئاژەڵی لێ بەخێودەکرێت[٣][٤]

فەرماکۆلۆگی

[دەستکاری]

فەرماکۆنامیکس

[دەستکاری]

MLGA پڕۆجێستۆجینە، و چالاکاری وەرگری پرۆجێسترۆنە[٥]

کیمیایی

[دەستکاری]

MLGA ھەروەھا ناسراوە بە (17α-acetoxy-16-methylene-6-dehydro-6-methylprogesterone) یاخوود(17α-acetoxy-16-methylene-6-methylpregna-4,6-diene-3,20-dione) بەرھەمھاتووی سترۆیدی (پڕێگنانێ)ـە و گەشەپێدراوی پرۆجێسترۆنە[٦][٧] دەرمانەکە بە تایبەتی گەشەپێدراوی ١٧-ئەلفا-ھایدرۆکسی پڕۆجێسترۆنە لە گروپی مێسێلەوە لە پلەی (C6)، لە گروپی (methylene)یش لە پلەی (C16)[٦][٧]

سەرچاوەکان

[دەستکاری]
  1. ^ J. Elks (١٤ی تشرینی دووەمی ٢٠١٤). The Dictionary of Drugs: Chemical Data: Chemical Data, Structures and Bibliographies. Springer. لاپەڕە ٧٦٤–. ژپنک ٩٧٨-١-٤٧٥٧-٢٠٨٥-٣.
  2. ^ «وەشانی ئەرشیڤکراو». لە ڕەسەنەکە لە ٣٠ی تەممووزی ٢٠١٧ ئەرشیڤ کراوە. لە ١ی کانوونی دووەمی ٢٠٢١ ھێنراوە.
  3. ^ Asa, C.S.؛ Porton, I.J. (٢٠١٠). «Chapter 34: Contraception as a Management Tool for Controlling Surplus Animals». لە Kleiman, D.G.؛ Thompson, K.V.؛ Baer, C.K. (eds.). Wild Mammals in Captivity: Principles and Techniques for Zoo Management (چاپی 2nd). Chicago, IL: University of Chicago Press. لاپەڕە ٤٦٩–٤٨٢. ژپنک ٩٧٨-٠-٢٢٦-٤٤٠١١-٨. لە ١٧ی ئازاری ٢٠١٦ ھێنراوە.
  4. ^ Jack F. Kay (٢٦ی تشرینی دووەمی ٢٠٠٩). Analyses for Hormonal Substances in Food-Producing Animals. Royal Society of Chemistry. لاپەڕە ١٣٩. ژپنک ٩٧٨-٠-٨٥٤٠٤-١٩٨-٥. لە ٢٧ی ئایاری ٢٠١٢ ھێنراوە.
  5. ^ Illingworth DV، Elsner C، De Groot K، Flickinger GL، Mikhail G (February 1977). «A specific progesterone receptor of myometrial cytosol from the rhesus monkey». J. Steroid Biochem. ٨ (2): ١٥٧–٦٠. doi:١٠.١٠١٦/٠٠٢٢-٤٧٣١(٧٧)٩٠٠٤٠-١. PMID ٤٠٥٥٣٤. {{cite journal}}: نرخەکانی ڕێکەوت بپشکنە لە: |ڕێکەوت= (یارمەتی)
  6. ^ ئ ا J. Elks (١٤ی تشرینی دووەمی ٢٠١٤). The Dictionary of Drugs: Chemical Data: Chemical Data, Structures and Bibliographies. Springer. لاپەڕە ٧٦٤–. ژپنک ٩٧٨-١-٤٧٥٧-٢٠٨٥-٣.
  7. ^ ئ ا «وەشانی ئەرشیڤکراو». لە ڕەسەنەکە لە ٣٠ی تەممووزی ٢٠١٧ ئەرشیڤ کراوە. لە ١ی کانوونی دووەمی ٢٠٢١ ھێنراوە.