بۆ ناوەڕۆک بازبدە

تاقی ژینگەیی

لە ئینسایکڵۆپیدیای ئازادی ویکیپیدیاوە
تاقی ژینگەیی
لقیcontext
بەشێکە لەbiogeocenosis
دەبێتە ھۆکاریannidation

لە ژینگەناسیدا، تاق بریتییە لە ھاوتاکردنی جۆرێک لەگەڵ بارودۆخێکی ژینگەیی دیاریکراو.[١][٢] باس لەوە دەکات کە چۆن زیندەوەرانێک یان دانیشتووانێک وەڵامی دابەشبوونی سەرچاوە و ڕکابەرەکانی دەدەنەوە (بۆ نموونە، بە گەشەکردن کاتێک سەرچاوەکان زۆرن، و کاتێک نێچیر و مشەخۆر و ماددە نەخۆشخوازەکان کەمن) و چۆن لە بەرامبەردا ھەمان ئەو ھۆکارانە دەگۆڕێت (بۆ نموونە سنووردارکردن دەستڕاگەیشتن بە سەرچاوەکان لەلایەن زیندەوەرانی ترەوە، کە وەک سەرچاوەیەکی خۆراک بۆ نێچیرەکان و بەکارھێنەری نێچیر کاردەکات). «جۆر و ژمارەی گۆڕاوەکان کە ڕەھەندەکانی شوێنی ژینگەیی پێکدەھێنن لە جۆرێکەوە بۆ جۆرێکی تر دەگۆڕێت و گرنگی ڕێژەیی گۆڕاوە ژینگەیییەکانی تایبەت بۆ جۆرێک ڕەنگە بەپێی زەمینە جوگرافی و بایۆتیکییەکان بگۆڕێت».[٣]

سەرچاوەکان

[دەستکاری]
  1. ^ Pocheville، Arnaud (٢٠١٥). «The Ecological Niche: History and Recent Controversies». لە Heams، Thomas؛ Huneman، Philippe؛ Lecointre، Guillaume؛ et al. (eds.). Handbook of Evolutionary Thinking in the Sciences. Dordrecht: Springer (لە 2015 بڵاو کراوەتەوە). لاپەڕە ٥٤٧–٥٨٦. ژپنک ٩٧٨-٩٤-٠١٧-٩٠١٤-٧.
  2. ^ Three variants of ecological niche are described by Thomas W. Schoener (٢٠٠٩). «§I.1 Ecological niche». لە Simon A. Levin؛ Stephen R. Carpenter؛ H. Charles J. Godfray؛ Ann P. Kinzig؛ Michel Loreau؛ Jonathan B. Losos؛ Brian Walker؛ David S. Wilcove (eds.). The Princeton Guide to Ecology. Princeton University Press. لاپەڕە ٣ ff. ژپنک ٩٧٨-١-٤٠٠٨-٣٣٠٢-٣.
  3. ^ A Townsend Peterson؛ Jorge Soberôn؛ RG Pearson؛ Roger P Anderson؛ Enrique Martínez-Meyer؛ Miguel Nakamura؛ Miguel Bastos Araújo (٢٠١١). «Species-environment relationships». Ecological Niches and Geographic Distributions (MPB-49). Princeton University Press. لاپەڕە ٨٢. ژپنک ٩٧٨-٠-٦٩١-١٣٦٨٨-٢. See also Chapter 2: Concepts of niches, pp. 7 ff