ڤاتیکان: جیاوازیی نێوان پێداچوونەوەکان

لە ئینسایکڵۆپیدیای ئازادی ویکیپیدیاوە
ناوەڕۆکی سڕاو ناوەڕۆکی زیادکراو
ب r2.7.1) (ڕۆبۆت: زێدەکردنی pag:Siyudad na Vatikano
ب r2.7.3) (ڕۆبۆت: گۆڕانی tl:Lungsod ng Batikano بۆ tl:Lungsod ng Vaticano
ھێڵی ٢٦٨: ھێڵی ٢٦٨:
[[th:นครรัฐวาติกัน]]
[[th:นครรัฐวาติกัน]]
[[tk:Watikan]]
[[tk:Watikan]]
[[tl:Lungsod ng Batikano]]
[[tl:Lungsod ng Vaticano]]
[[tr:Vatikan]]
[[tr:Vatikan]]
[[tt:Ватикан]]
[[tt:Ватикан]]

وەک پێداچوونەوەی ‏١٤:٠٩، ٦ی کانوونی دووەمی ٢٠١٣

پۆتانەکان: 41°54′14″N 12°27′11″E / 41.904°N 12.453°E / 41.904; 12.453

Vatican City State[١]
Stato della Città del Vaticano[٢]
سروود: "Inno e Marcia Pontificale"  (Italian)
"Pontifical Anthem and March"

ھەڵکەوتەی  ڤاتیکان  (green) لە ئەورووپا  (dark grey)  —  [ڕێنوێن]
ھەڵکەوتەی  ڤاتیکان  (green)

لە ئەورووپا  (dark grey)  —  [ڕێنوێن]

ھەڵکەوتەی  ڤاتیکان  (green)

لە ئەورووپا  (dark grey)  —  [ڕێنوێن]

پایتەختVatican City[٣]
41°54.2′N 12°27.2′E / 41.9033°N 12.4533°E / 41.9033; 12.4533
زمانە فەرمییەکان Italian[٤][٥]
گرووپە ڕەگەزییەکان  Italians, Swiss (Swiss Guards), other[٦]
دەوڵەت ecclesiastical,[٦]
sacerdotal,[٧]
absolute and elective monarchy[٨]
 -  Sovereign Benedict XVI
 -  President of the Governorate Giuseppe Bertello
یاسادانەر Pontifical Commission
Independence from the Kingdom of Italy 
 -  Lateran Treaty 11 February 1929 
ڕووبەر
 -  سەرجەم ٠٫٤٤ کیلۆمەتری چوارگۆشە (250th)
٠٫١٧ مایلی چوارگۆشە 
 -  ئاو (%) 0
ژمارەی دانیشتوان
 -  بەراوردی July 2011 832[١٠] (236th)
 -  چڕی 1877 کەس لە کیلۆمەتری چوارگۆشە (6th)
٤٬٨٥٩کەس لە مایلی چوارگۆشە
دراو Euro (€)[١١][١٢] (EUR)
ناوچەی کاتی CET (UTC+1)
 -  ھاوین (DST) CEST (UTC+2)
لای لێخوڕین right[note ١]
کۆدی ISO 3166 VA
پاوانی ئینتەرنێت .va
کۆدی تەلەفۆن +379[١٣]

ڤاتیکان بچوکترین دەوڵەتی خاوەن سەروەرییە لە جیھاندا و بارەگای سەرەکی کڵێسای کاسۆلیکی و دەکەوێتە باکووری خۆرئاوای ڕۆمای پایتەختی ئیتالیاوە، بە تەنھا چەند سەد مەترێک لە ڕووباری تەیبەرەوە دوورەو ڕووبەری ڤاتیکان تەنھا ٤٤ کم٢. ڤاتیکان تا ساڵی ١٩٢٩ بەشێک بووە لە دەوڵەتی ئیتالیا بەڵام لەو ساڵەدا پاپا و حکومەتی ئیتالیا لە سەر ئەوە رێکدەکەون کە ڤاتیکان بکرێتە قەوارەیەکی سەربەخۆ. دەوڵەتی ڤاتیکان لە لایەن پاپای ڤاتیکانەوە بەڕێوە دەبرێت کە لە ھەمان کاتدا رابەری رۆحی نزیکەی ملیارێک کاسۆلیکییە لە جیھاندا. بە گوێرەی سەرژمێریی ساڵی ٢٠٠٤ ژمارەی دانیشتوانی ڤاتیکان ٩٢١ کەس بووە و تەنھا دەوڵەتە لە جیھاندا کە منداڵی تێدا نییە، سەرجەم دانیشتوانی ڤاتیکان کارمەندی دەوڵەتن، بەتایبەت پیاوانی ئاینی، بەڵام چەند ھەزار کارمەندێکی دیکەی ھەیە کە لە دەرەوەی سنوری ڤاتیکان نیشتەجێن. زمانی رەسمیی ڤاتیکان لاتینیە، کە لە ڕابردوویەکی کۆندا زمانی رەسمی دەوڵەتی ئیتالیا بووە، بەڵام ئێستا بووەتە زمانی رەسمی ئاینی مەسیحی کاسۆلیکی. ڤاتیکان خاوەنی رادیۆ و تەلەفیزیۆن و رۆژنامەو گۆڤاری تایبەت بە خۆیەتی کە بەزمانی لاتینی و زمانە زیندوەکانی دیکە بڵاویاندەکاتەوە.

سیستمی سیاسی

خاوەنی سیستمێکی سیاسیی تا رادەیەک ئاڵۆزە. پاپا سەرۆکی دەوڵەتە و لە لایەن ئەنجومەنی کاردیناڵەکانەوە ھەڵدەبژێردرێت. پاپا تا لە ژیاندا بێت پاپایە و خاوەنی دەسەڵاتێکی رەھای جێبەجێکردن و یاسا دانان و دادوەرییە. ھەر خۆشی ٥ ساڵ جارێک دەستەی بەڕێوەبردن دەسنیشان دەکات بۆ ئەنجامدانی کاروبارەکانی دەوڵەت، وەزیری دەوڵەتیش بریتییە لە کاردیناڵێک کە لە لایەن پاپاوە دەستنیشان دەکرێت و بەرپرسە لە پەیوەندییە دەرەکییەکانی ڤاتیکان و کورسی پاپەوی.

سیاسەتی دەرەوە

ڤاتیکان لە زۆربەی دەوڵەتانی جیھاندا باڵیۆزی ھەیە، بەتایبەت لە دەوڵەتە کاسۆلیکیەکاندا، ھەروەھا ئەو دەوڵەتانەش باڵیۆزیان لە ڤاتیکاندا ھەیە و بە زۆریش دەبنە باڵیۆزی وڵاتەکەشیان لە ئیتالیا چونکە روبەری دەوڵەتی ڤاتیکان کەمە و ناچارن لە رۆمای پایتەختی ئیتالیا نیشتەجێببن. ڤاتیکان سیفەتی چاودێری ھەیە بەسەر رێکخراوی نەتەوە یەکگرتوەکانەوە و ھەروەھا ئەندامی زۆرێک لە رێکەوتننامە نێودەوڵەتیەکانە و زیاتر جەخت لە سەر مەسەلە ئاینییەکان و ئاشتی و ھاریکاریی نێودەوڵەتی دەکاتەوە.

سوپا

پاسەوانانی سویسرا

دەوڵەتی ڤاتیکان خاوەنی بچووکترین و دێرینترین سوپای نیزامییە لە جیھاندا کە بە پاسەوانانی سویسرا ناسراوە و لە ٢٢ کانونی یەکەمی ساڵی ١٥٠٦ زایندا لە لایەن پاپا یۆلیۆسی دووەمەوە دامەزرێنراوە و سەرەتا بریتیبوون لە کۆمەڵێک سەربازی بەکرێگیراو کە لە دەوڵەتی کۆنفیدرالی سویسراوە ھاتبوون. ژمارەی پاسەوانەکان نزیکە ١٠٠ کەسێک دەبن کە ئەرکیان پارێزگاریکردنە لە خودی پاپا و دەبێت ھەمویان نێرینە و کاسۆلیکی و سویسری بن. ڤاتیکان ھێزی دەریایی و ئاسمانی نییەو دەوڵەتی ئیتالیا لەبواری بەرگری دەرەکیدا ھاوکاری دەکات.

سەرچاوەکان

  1. ^ Vatican City State homepage
  2. ^ Treaty between the Holy See and Italy, article 26.
  3. ^ Vatican City is a city-state
  4. ^ In accordance with paragraph 2 of the Legge sulle fonti del diritto of 7 June 1929, all laws and regulations of the state are published in the Italian-language Supplemento per le leggi e disposizioni dello Stato della Città del Vaticano attached to the Acta Apostolicae Sedis. The text of the first seven items published in that supplement is given here. While the state itself uses only Italian, many other languages are used by institutions situated within the state, such as the Holy See, the Pontifical Swiss Guard, and the Pontifical Academy of Sciences. The Holy See uses Latin as an official language and French as a diplomatic language; in addition, its Secretariat of State uses English, German, Italian, Polish, Portuguese and Spanish. The Swiss Guard, in which commands on parade are given in German, also uses French and Italian in all its official ceremonies. The semi-official Holy See newspaper L'Osservatore Romano uses English, French, German, Italian, Malayalam, Polish, Portuguese and Spanish. Vatican Radio uses 40 languages, including Albanian, Amharic, Arabic, Armenian, Byelorussian, Bulgarian, Chinese, Croatian, Czech, Esperanto, English, Filipino, French, German, Hindi, Hungarian, Italian, Latvian, Lithuanian, Malayalam, Polish, Portuguese, Rumanian, Russian, Slovak, Slovenian, Somali, Spanish, Swahili, Tamil, Tigrigna, Ukrainian, and Vietnamese.
  5. ^ http://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/apost_constitutions/documents/hf_p-vi_apc_19670815_regimini-ecclesiae-universae_it.html
  6. ^ ئ ا ھەڵەی ژێدەرەکان: تاگی <ref> ھەڵە؛ ھیچ دەقێک بۆ ژێدەری factbook نەدراوە
  7. ^ ھەڵەی ژێدەرەکان: تاگی <ref> ھەڵە؛ ھیچ دەقێک بۆ ژێدەری pages نەدراوە
  8. ^ "Internet portal of Vatican City State". Vatican City State. Retrieved 9 July 2011.
  9. ^ Nick Megoran, "Megoran" (International Encyclopedia of Human Geography, vol. 11, Elsevier 2009 ISBN 978-0-08-044911-1), p.226
  10. ^ [١], The World Factbook, CIA. Retrieved 25 January 2012.
  11. ^ Since 1 January 2002. www.vatican.va Holy See Press office – General Information. Retrieved 23 October 2009.
  12. ^ Before 2002, the Vatican lira (on par with the Italian lira)
  13. ^ ITU-T assigned code 379 to Vatican City. However, Vatican City is included in the Italian telephone numbering plan and uses the Italian country code 39, followed by 06 (for Rome) and 698.


ھەڵەی ژێدەرەکان: <ref> tags exist for a group named "note", but no corresponding <references group="note"/> tag was found