بۆ ناوەڕۆک بازبدە

ڕاھێنان

لە ئینسایکڵۆپیدیای ئازادی ویکیپیدیاوە
پاسکیلسواری جۆرێکی بەناوبانگی وەرزشکردنە.
ڕاھێنانی کێش

ڕاھێنان (بە ئینگلیزی: Exercise) بریتییە لە چالاکیی جەستەیی کە لەشجوانی و تەندروستی گشتی بەرز دەکاتەوە یان دەیپارێزێت.[١][٢] بە ھۆکاری جیاواز ئەنجام دەدرێت، لەوانە دابەزاندنی کێش یان پاراستنی، بۆ یارمەتیدانی گەشەکردن و باشترکردنی ھێز، پەرەپێدانی ماسولکەکان و سیستەمی دڵ و خوێنبەرەکان، وردکردنەوەی توانا وەرزشییەکان، باشترکردنی تەندروستی،[٣] یان تەنھا بۆ چێژوەرگرتن. زۆرێک لە تاکەکان وەرزشکردن لە دەرەوە ھەڵدەبژێرن کە دەتوانن بە گرووپ کۆببنەوە، ئەمە بە ھۆکاری پەیوەندی کۆمەڵایەتی و بەھێزکردنی پەیوەندی و ھەروەھا تەندروستی دەروونی.[٤][٥]

لە ڕووی سوودە تەندروستییەکانەوە، بەزۆری، ٢٫٥ کاتژمێر وەرزشکردن بە چڕییەکی مامناوەند لە ھەفتەیەکدا پێشنیار دەکرێت بۆ کەمکردنەوەی مەترسییەکانی کێشە تەندروستییەکان.[٦][٧][٨] لە ھەمان کاتدا تەنانەت ئەنجامدانی بڕێکی کەمی وەرزشیش تەندروستترە لە ئەنجامدانی ھیچ وەرزشێک.[٩][١٠]

سەرچاوەکان

[دەستکاری]
  1. ^ Kylasov A، Gavrov S (٢٠١١). Diversity Of Sport: non-destructive evaluation. Paris: UNESCO: Encyclopedia of Life Support Systems. لاپەڕە ٤٦٢–٩١. ژپنک ٩٧٨-٥-٨٩٣١٧-٢٢٧-٠.
  2. ^ Liberman، Daniel (2020). Exercised. Vintage Books. ژپنک ٩٧٨-٠-٥٩٣-٢٩٥٣٩-٧.
  3. ^ «7 great reasons why exercise matters». Mayo Clinic (بە ئینگلیزی). لە ٢ی تشرینی دووەمی ٢٠١٨ ھێنراوە.
  4. ^ «Fitness for Foreigners». Slate. ١٩ی کانوونی دووەمی ٢٠١١. لە ٥ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ ھێنراوە.
  5. ^ Deslandes A، Moraes H، Ferreira C، Veiga H، Silveira H، Mouta R، Pompeu FA، Coutinho ES، Laks J (٢٠٠٩). «Exercise and mental health: many reasons to move». Neuropsychobiology. ٥٩ (4): ١٩١–١٩٨. doi:١٠.١١٥٩/٠٠٠٢٢٣٧٣٠. PMID ١٩٥٢١١١٠. {{cite journal}}: پارامەتری نەناسراوی |displayauthors= چاوپۆشیی لێ کرا (|display-authors= پێشنیار کراوە) (یارمەتی)
  6. ^ «Physical activity guidelines for adults aged 19 to 64». NHS (بە ئینگلیزی). ٢٥ی کانوونی دووەمی ٢٠٢٢. لە ٢١ی ئابی ٢٠٢٣ ھێنراوە.
  7. ^ «How much physical activity do adults need?». Centers for Disease Control and Prevention (بە ئینگلیزیی ئەمەریکایی). ٢٢ی حوزەیرانی ٢٠٢٣. لە ٢١ی ئابی ٢٠٢٣ ھێنراوە.
  8. ^ «Physical activity». WHO (بە ئینگلیزی). لە ٢١ی ئابی ٢٠٢٣ ھێنراوە.
  9. ^ «Small amounts of exercise protect against early death, heart disease and cancer». NIHR Evidence (Plain English summary). National Institute for Health and Care Research. ١٤ی ئابی ٢٠٢٣. doi:١٠.٣٣١٠/nihrevidence_٥٩٢٥٦.
  10. ^ Garcia، Leandro؛ Pearce، Matthew؛ Abbas، Ali؛ Mok، Alexander؛ Strain، Tessa؛ Ali، Sara؛ Crippa، Alessio؛ Dempsey، Paddy C؛ Golubic، Rajna؛ Kelly، Paul؛ Laird، Yvonne (٢٨ی شوباتی ٢٠٢٣). «Non-occupational physical activity and risk of cardiovascular disease, cancer and mortality outcomes: a dose–response meta-analysis of large prospective studies». British Journal of Sports Medicine (بە ئینگلیزی). ٥٧ (15): ٩٧٩–٩٨٩. doi:١٠.١١٣٦/bjsports-٢٠٢٢-١٠٥٦٦٩. ISSN ٠٣٠٦-٣٦٧٤. PMC ١٠٤٢٣٤٩٥. PMID ٣٦٨٥٤٦٥٢. {{cite journal}}: پارامەتری نەناسراوی |displayauthors= چاوپۆشیی لێ کرا (|display-authors= پێشنیار کراوە) (یارمەتی)