بۆ ناوەڕۆک بازبدە

ڕاھێنان

لە ئینسایکڵۆپیدیای ئازادی ویکیپیدیاوە
پاسکیلسواری جۆرێکی بەناوبانگی وەرزشکردنە.
ڕاھێنانی کێش

ڕاھێنان (بە ئینگلیزی: Exercise) بریتییە لە چالاکیی جەستەیی کە لەشجوانی و تەندروستی گشتی بەرز دەکاتەوە یان دەیپارێزێت.[١][٢] بە ھۆکاری جیاواز ئەنجام دەدرێت، لەوانە دابەزاندنی کێش یان پاراستنی، بۆ یارمەتیدانی گەشەکردن و باشترکردنی ھێز، پەرەپێدانی ماسولکەکان و سیستەمی دڵ و خوێنبەرەکان، وردکردنەوەی توانا وەرزشییەکان، باشترکردنی تەندروستی،[٣] یان تەنھا بۆ چێژوەرگرتن. زۆرێک لە تاکەکان وەرزشکردن لە دەرەوە ھەڵدەبژێرن کە دەتوانن بە گرووپ کۆببنەوە، ئەمە بە ھۆکاری پەیوەندی کۆمەڵایەتی و بەھێزکردنی پەیوەندی و ھەروەھا تەندروستی دەروونی.[٤][٥]

لە ڕووی سوودە تەندروستییەکانەوە، بەزۆری، ٢٫٥ کاتژمێر وەرزشکردن بە چڕییەکی مامناوەند لە ھەفتەیەکدا پێشنیار دەکرێت بۆ کەمکردنەوەی مەترسییەکانی کێشە تەندروستییەکان.[٦][٧][٨] لە ھەمان کاتدا تەنانەت ئەنجامدانی بڕێکی کەمی وەرزشیش تەندروستترە لە ئەنجامدانی ھیچ وەرزشێک.[٩][١٠]

سەرچاوەکان

[دەستکاری]
  1. Kylasov A، Gavrov S (٢٠١١). Diversity Of Sport: non-destructive evaluation. Paris: UNESCO: Encyclopedia of Life Support Systems. لاپەڕە ٤٦٢–٩١. ژپنک ٩٧٨-٥-٨٩٣١٧-٢٢٧-٠.
  2. Liberman، Daniel (٢٠٢٠). Exercised. Vintage Books. ژپنک ٩٧٨-٠-٥٩٣-٢٩٥٣٩-٧.
  3. «7 great reasons why exercise matters». Mayo Clinic (بە ئینگلیزی). لە ٢ی تشرینی دووەمی ٢٠١٨ ھێنراوە.
  4. «Fitness for Foreigners». Slate. ١٩ی کانوونی دووەمی ٢٠١١. لە ٥ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ ھێنراوە.
  5. Deslandes A، Moraes H، Ferreira C، Veiga H، Silveira H، Mouta R، Pompeu FA، Coutinho ES، Laks J (٢٠٠٩). «Exercise and mental health: many reasons to move». Neuropsychobiology. ٥٩ (4): ١٩١–١٩٨. doi:١٠.١١٥٩/٠٠٠٢٢٣٧٣٠. PMID ١٩٥٢١١١٠. {{cite journal}}: پارامەتری نەناسراوی |displayauthors= چاوپۆشیی لێ کرا (|display-authors= پێشنیار کراوە) (یارمەتی)
  6. «Physical activity guidelines for adults aged 19 to 64». NHS (بە ئینگلیزی). ٢٥ی کانوونی دووەمی ٢٠٢٢. لە ٢١ی ئابی ٢٠٢٣ ھێنراوە.
  7. «How much physical activity do adults need?». Centers for Disease Control and Prevention (بە ئینگلیزیی ئەمەریکایی). ٢٢ی حوزەیرانی ٢٠٢٣. لە ٢١ی ئابی ٢٠٢٣ ھێنراوە.
  8. «Physical activity». WHO (بە ئینگلیزی). لە ٢١ی ئابی ٢٠٢٣ ھێنراوە.
  9. «Small amounts of exercise protect against early death, heart disease and cancer». NIHR Evidence (Plain English summary). National Institute for Health and Care Research. ١٤ی ئابی ٢٠٢٣. doi:١٠.٣٣١٠/nihrevidence_٥٩٢٥٦.
  10. Garcia، Leandro؛ Pearce، Matthew؛ Abbas، Ali؛ Mok، Alexander؛ Strain، Tessa؛ Ali، Sara؛ Crippa، Alessio؛ Dempsey، Paddy C؛ Golubic، Rajna؛ Kelly، Paul؛ Laird، Yvonne (٢٨ی شوباتی ٢٠٢٣). «Non-occupational physical activity and risk of cardiovascular disease, cancer and mortality outcomes: a dose–response meta-analysis of large prospective studies». British Journal of Sports Medicine (بە ئینگلیزی). ٥٧ (15): ٩٧٩–٩٨٩. doi:١٠.١١٣٦/bjsports-٢٠٢٢-١٠٥٦٦٩. ISSN ٠٣٠٦-٣٦٧٤. PMC ١٠٤٢٣٤٩٥. PMID ٣٦٨٥٤٦٥٢. {{cite journal}}: پارامەتری نەناسراوی |displayauthors= چاوپۆشیی لێ کرا (|display-authors= پێشنیار کراوە) (یارمەتی)