وەلید کوڕی عەبدولمەلیک
ئەبوو عەباس وەلیدی یەکەم کوڕی عەبدولمەلیک کوڕی مەروان کوڕی حەکەم کوڕی ئەبی عاس ئەمەوی قوڕەیشی(٥٠–٩٦ کۆچی / ٦٦٨–٧١٥ زایینی) شەشەمین خەلیفەی دەوڵەتی ئومەوییە. لە شاری مەدینە لەدایکبووە و دوای مردنی باوکی عەبدولمەلیک کوڕی مەروان لە ساڵی ٨٦ی کۆچی دا خەلافەتی وەرگرتووە تا دە ساڵ خەلافەتەکەی بەردەوام بووە تا لە ساڵی ٩٦ کۆچی دا کۆچی دوایی کردووە. لە سەردەمی باوکی بەیعەتی پێدرابوو، ئەو کەسێکی گرانبەھا بوو، ناشرین بوو، لووتی ئاوی لێھاتبوو، باڵا بەرز و ڕەش بوو، نیشانەی کۆکە و مووی خۆڵەمێشی لەسەر پێشەوەی بوو، بە خۆبەزلزانینەوە دەڕۆیشت.
مزگەوتی ئومەوی لە دیمەشق دروست کرد و مزگەوتی پێغەمبەری لە مەدینە و ڕازاندەوە، و لە سەردەمی دەسەڵاتیدا بەختەوەری زۆربوو. ئەندەلوس و خاکی تورکەکانی ئازادکرد، پاراو نەبوو لە قسەکردن. لە سەردەمی باوکیدا چەندین جار ھێرشی کردووەتە سەر ڕۆمەکان و حەجی کردووە. دەگوترا: سێ مانگ جارێک قورئانی تەواو دەکرد، لە ڕەمەزاندا حەڤدە جار قورئان خوێندنی تەواو دەکرد، دەیگوت: ئەگەر خودا باسی خەڵکی لوت نەکردبا، ھەستم نەدەکرد کەسێک ئەوە بکات.
لە ساڵی نەوەد و شەش ساڵیدا لە جومادولئاخیر کۆچی دوایی کردووە، لە تەمەنی پەنجا و یەک ساڵیدا دە ساڵ چوار مانگ کەم خەلیفە بووە و گۆڕەکەی لە باب ساغیرە.
سولەیمانی برای شوێنی گرتەوە، بە پەیمانێک لەلایەن باوکیان عەبدولمەلیکەوە. بڕیاریدابوو سولەیمان لە پۆستی جێنشینی جێنشین دووربخاتەوە لە بەرژەوەندی عەبدولعەزیزی کوڕی، بەڵام عومەر کوڕی عەبدولعەزیز ڕەتیکردەوە و وتی: ئێمە قەرزاری بەیعەتی سولەیمانین. خاوەنی ژیاننامەیەکی درێژە لە تاریخی دیمەشق، و شتی تر. سەردەمی وەلیدی یەکەم بە سەردەمی زێڕینی دەوڵەتی ئومەوی ناودەبرێت، کە لە لووتکەی خۆشگوزەرانی خۆیدا بووە. ئەو سەرکردەکانی لە دیمەشقەوە ئاراستەی کرد بۆ ئازادکردنی وڵاتان بە ئاراستەی جیاواز، چونکە ئیسلام لە ڕۆژھەڵاتەوە گەیشتە چین و ئەندەلوس (ئیسپانیا) لە ڕۆژاوا لەنێو پیاوەکانیدا محەممەد کوڕی قاسم، کە زەوییەکانی سندیان داگیرکرد، قوتەیبە کوڕی موسلیم، والی خوراسان، کە زەوییەکانی ئەودیوی ڕووباری ئازادکرد، و موسا کوڕی نوسەیر، کە پەیوەندی بە تاریق کوڕی زیادەوە کرد بۆ ئازادکردنی ئەفریقا و ئەندەلوس. لە سەردەمی ئەودا سنووری دەوڵەتی ئیسلامی لە مەغریب و ئیسپانیاوە لە ڕۆژاوا تا ھیندستان و تورکستان و جەرگەی چین لە ڕۆژھەڵات لە ئاسیای ناوەڕاست درێژ بووەوە، بەمەش دەوڵەتی ئومەوی بووە گەورەترین ئیمپراتۆرییەتی ئیسلامی لە مێژوودا.[١]
ڕەچەڵەک
[دەستکاری]- ئەبەو عەباس وەلید کوڕی عەبدولمەلیک کوڕی مەروان کوڕی حەکم کوڕی ئەبی عاس کوڕی ئومەیە کوڕی عەبد شەمس کوڕی عەبد مناف کوڕی قوسەی کوڕی کیلاب کوڕی مورە کوڕی کەعب کوڕی لوئەی کوڕی غالب کوڕی فیھر کوڕی مالیک کوڕی نەزر کوڕی کینانە کوڕی خوزەیمە کوڕی مودریکە کوڕی ئیلیاس کوڕی موزەر کوڕی نزار کوڕی مەعەد کوڕی عەدنان.[٢]
- دایکی: وەلادە کوڕیت عەباس کوڕی حزن کوڕی حارس کوڕی زوھێر کوڕی جوزەیمە کوڕی ڕەواحە کوڕی ڕەبیعە کوڕی مازن کوڕی حارس کوڕی قەتیعە کوڕی عەبس کوڕی بەغیز کوڕی ڕەیس کوڕی غەتەفان کوڕی سەعد کوڕی قەیس عەیلان کوڕی موزەر کوڕی نزار کوڕی مەعەد کوڕی عەدنان.[٣]
مردن
[دەستکاری]وەلید کوڕی عەبدولمەلیک لە ناوەڕاستی جومادی ئاخیر لە ساڵی ٧١٥ زایینی / ٩٦ کۆچی لە ناوچەی دێر مەروان لە غوتەی دیمەشق کۆچی دوایی کرد و لە دیمەشق بە خاک سپێردرا تەمەنی ٤٨ ساڵ بوو و دەسەڵاتی دە ساڵ و چەند مانگێکی خایاند. ئەو کەسەی کە نوێژی لەسەر کرد عومەر کوڕی عەبدولعەزیز بوو، چونکە سولەیمانی برای لە قودس بوو، وعومەر دای بەزاند بۆ ناو گۆڕەکەی و وتی کاتێک دابەزاندنی: ئێمە بەبێ بالیف یان دۆشەکێک دەیخەینە خوارەوە، لە خۆشەویستان دورکەوتییەوە، و لە گڵدا ئارامت گرت، و بەرەو لێپرسینەوە ڕۆشتی.
خێزانەکەی
[دەستکاری]ژنەکانی
[دەستکاری]- ئوم بەنین کوڕیت عەبدولعەزیز.
- ژنێکی خەڵکی بەنی فەزارە.
- شاھفەرید کچی خوسراو کوڕی فیروز کوڕی یەزدجەرد.[٤]
سەرچاوەکان
[دەستکاری]- ^ (بە عەرەبی) https://web.archive.org/web/20200812132334/https://ar.wikisource.org/wiki/البدایة_والنھایة/الجزء_التاسع/ترجمة_الولید_بن_عبد_الملک. لە ڕەسەنەکە لە ١٢ی ئابی ٢٠٢٠ ئەرشیڤ کراوە.
{{cite web}}
: پارامەتری|title=
ونە یانیش واڵایە (یارمەتی); پارامەتری نەناسراوی|=
چاوپۆشیی لێ کرا (یارمەتی) - ^ (بە عەرەبی) https://web.archive.org/web/20201126094252/http://islamport.com/w/nsb/Web/483/54.htm. لە ڕەسەنەکە لە ٢٦ی تشرینی دووەمی ٢٠٢٠ ئەرشیڤ کراوە.
{{cite web}}
: پارامەتری|title=
ونە یانیش واڵایە (یارمەتی); پارامەتری نەناسراوی|=
چاوپۆشیی لێ کرا (یارمەتی) - ^ (بە عەرەبی) https://web.archive.org/web/20200508173830/http://www.al-eman.com/الکتب/الکامل%20فی%20التاریخ%20**/ذکر%20قتل%20زھیر%20بن%20جذیمة/i46&d48595&c&p1. لە ڕەسەنەکە لە ٨ی ئایاری ٢٠٢٠ ئەرشیڤ کراوە.
{{cite web}}
: پارامەتری|title=
ونە یانیش واڵایە (یارمەتی); پارامەتری نەناسراوی|=
چاوپۆشیی لێ کرا (یارمەتی) - ^ (بە عەرەبی) https://web.archive.org/web/20190907001819/http://www.bab.com/Node/6259. لە ڕەسەنەکە لە ٧ی ئەیلوولی ٢٠١٩ ئەرشیڤ کراوە.
{{cite web}}
: پارامەتری|title=
ونە یانیش واڵایە (یارمەتی); پارامەتری نەناسراوی|=
چاوپۆشیی لێ کرا (یارمەتی)
کتێبنامە
[دەستکاری]- Ahmed، Asad Q. (2011). The Religious Elite of the Early Islamic Ḥijāz: Five Prosopographical Case Studies. Oxford: Unit for Prosopographical Research, Linacre College, University of Oxford. ژپنک ٩٧٨-١-٩٠٠٩٣٤-١٣-٨.
- Allan، J. W. (1991). «New Additions to the New Edition». Muqarnas. ٨: ١٢–٢٢. doi:١٠.٢٣٠٧/١٥٢٣١٤٨. JSTOR ١٥٢٣١٤٨.
- Bacharach، Jere L. (1996). «Marwanid Umayyad Building Activities: Speculations on Patronage». لە Necpoğlu، Gülru (ed.). Muqarnas: An Annual on the Visual Culture of the Islamic World, Volume 13. Leiden: Brill. لاپەڕە ٢٧–٤٤. ژپنک ٩٠-٠٤-١٠٦٣٣-٢.
- Bell، H. I. (1908). «The Aphrodito Papyri». The Journal of Hellenic Studies. ٢٨: ٩٧–١٢٠. doi:١٠.٢٣٠٧/٦٢٤٥٥٩. JSTOR ٦٢٤٥٥٩. S2CID ١٦٤١٨٤٤٥٠.
- Blachère، R. (1965). «al-Farazdak». لە Lewis، B.؛ Pellat، Ch. & Schacht، J. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume II: C–G. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٧٨٨–٧٨٩. OCLC ٤٩٥٤٦٩٤٧٥.
- داڕێژە:The End of the Jihad State
- داڕێژە:Slaves on Horses
- Crone، Patricia؛ Hinds، Martin (1986). God's Caliph: Religious Authority in the First Centuries of Islam. Cambridge: Cambridge University Press. ژپنک ٠-٥٢١-٣٢١٨٥-٩.
- Della Vida، G. Levi (1993) [1913–1938]. «Umaiyads». لە Houtsma, M. Th.؛ Wensinck, A. J.؛ Gibb, H. A. R.؛ Heffening, W.؛ Lévi-Provençal, E. (eds.). E. J. Brill's First Encyclopedia of Islam, 1913–1936, Volume VIII Ṭāʾif–Zūrkhāna. Leiden, New York, and Köln: Brill. لاپەڕە 998–1004. ژپنک ٩٧٨-٩٠-٠٤-٠٩٧٩٤-٠.
- Dietrich، A. (1971). «al-Ḥadjdjādj b. Yūsuf». لە Lewis، B.؛ Ménage، V. L.؛ Pellat، Ch. & Schacht، J. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume III: H–Iram. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٣٩–٤٣. OCLC ٤٩٥٤٦٩٥٢٥.
- Duri، A. A. (1965). «Dīwān». لە Lewis، B.؛ Pellat، Ch. & Schacht، J. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume II: C–G. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٣٢٣–٣٢٧. OCLC ٤٩٥٤٦٩٤٧٥.
- Eisener، R. (1997). «Sulaymān b. ʿAbd al-Malik». لە Bosworth، C. E.؛ van Donzel، E.؛ Heinrichs، W. P. & Lecomte، G. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume IX: San–Sze. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٨٢١–٨٢٢. ژپنک ٩٧٨-٩٠-٠٤-١٠٤٢٢-٨.
- Elad، Amikam (1999). Medieval Jerusalem and Islamic Worship: Holy Places, Ceremonies, Pilgrimage (چاپی 2nd). Leiden, Boston and Köln: Brill. ژپنک ٩٠-٠٤-١٠٠١٠-٥.
- Elisséeff، N. (1965). «Dimashk». لە Lewis، B.؛ Pellat، Ch. & Schacht، J. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume II: C–G. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٢٧٧–٢٩١. OCLC ٤٩٥٤٦٩٤٧٥.
- Fowden، Garth (2004). Quṣayr 'Amra: Art and the Umayyad Elite in Late Antique Syria. Berkeley and Los Angeles: University of California Press. ژپنک ٠-٥٢٠-٢٣٦٦٥-٣.
- داڕێژە:The Arab Conquests in Central Asia
- Gibb، H. A. R. (1960). «ʿAbd al-Malik b. Marwān». لە Gibb، H. A. R.؛ Kramers، J. H.؛ Lévi-Provençal، E.؛ Schacht، J.؛ Lewis، B. & Pellat، Ch. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume I: A–B. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٧٦–٧٧. OCLC ٤٩٥٤٦٩٤٥٦.
- Gil، Moshe (1997). «The Babylonian Encounter and the Exilarchic House in the Light of Cairo Geniza Documents and Parallel Arab Sources». لە Golb، Norman (ed.). Judaeo-Arabic Studies: Proceedings of the Founding Conference of the Society for Judaeo-Arabic Studies. Amsterdam: Harwood Academic Publishers. لاپەڕە ١٣٥–١٧٤. ژپنک ٩٠-٥٧٠٢-٠٨٢-٣.
- Gordon، Matthew S.؛ Robinson، Chase F.؛ Rowson، Everett K.؛ Fishbein، Michael، eds. (2018). The Works of Ibn Wāḍiḥ al-Yaʿqūbī (Volume 3): An English Translation. Leiden and Boston: Brill. ژپنک ٩٧٨-٩٠-٠٤-٣٥٦٢١-٤.
- Grabar، O. (1986). «Al-Kuds—B. Monuments». لە Bosworth، C. E.؛ van Donzel، E.؛ Lewis، B. & Pellat، Ch. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume V: Khe–Mahi. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٣٣٩–٣٤٤. ژپنک ٩٧٨-٩٠-٠٤-٠٧٨١٩-٢.
- Grafman، Rafi؛ Rosen-Ayalon، Myriam (1999). «The Two Great Syrian Umayyad Mosques: Jerusalem and Damascus». Muqarnas. ١٦: ١–١٥. doi:١٠.٢٣٠٧/١٥٢٣٢٦٢. JSTOR ١٥٢٣٢٦٢.
- داڕێژە:The First Dynasty of Islam
- Hawting، Gerald R. (2002). «Yazīd (III) b. al-Walīd». لە Bearman، P. J.؛ Bianquis، Th.؛ Bosworth، C. E.؛ van Donzel، E. & Heinrichs، W. P. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume XI: W–Z. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٣١١–٣١٢. ژپنک ٩٧٨-٩٠-٠٤-١٢٧٥٦-٢.
- داڕێژە:The History of al-Tabari
- Hillenbrand، Robert (1994). Islamic Architecture: Form, Function and Meaning. New York: Columbia University Press. ژپنک ٠-٢٣١-١٠١٣٢-٥.
- Hillenbrand، Robert (1999). «'Anjar and Early Islamic Urbanism». لە Brogiolo، Gian Pietro؛ Ward-Perkins، Bryan (eds.). The Idea and Ideal of the Town between Late Antiquity and the Early Middle Ages. Leiden, Boston and Köln: Brill. لاپەڕە ٥٩–٩٨. ژپنک ٩٠-٠٤-١٠٩٠١-٣.
- داڕێژە:The History of al-Tabari
- Kaegi، Walter E. (2010). Muslim Expansion and Byzantine Collapse in North Africa. Cambridge: Cambridge University Press. ژپنک ٩٧٨-٠-٥٢١-١٩٦٧٧-٢.
- داڕێژە:Cambridge History of Egypt
- داڕێژە:Kennedy-The Armies of the Caliphs
- Kennedy، Hugh (2002). «al-Walīd (I)». لە Bearman، P. J.؛ Bianquis، Th.؛ Bosworth، C. E.؛ van Donzel، E. & Heinrichs، W. P. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume XI: W–Z. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ١٢٧–١٢٨. ژپنک ٩٧٨-٩٠-٠٤-١٢٧٥٦-٢.
- داڕێژە:The Prophet and the Age of the Caliphates
- Lévi-Provençal، E. (1993). «Mūsā b. Nuṣayr». لە Bosworth، C. E.؛ van Donzel، E.؛ Heinrichs، W. P. & Pellat، Ch. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume VII: Mif–Naz. Leiden: E. J. Brill. لاپەڕە ٦٤٣–٦٤٤. ژپنک ٩٧٨-٩٠-٠٤-٠٩٤١٩-٢.
- Lilie، Ralph-Johannes (١٩٧٦). Die byzantinische Reaktion auf die Ausbreitung der Araber. Studien zur Strukturwandlung des byzantinischen Staates im 7. und 8. Jhd (بە ئەڵمانی). Munich: Institut für Byzantinistik und Neugriechische Philologie der Universität München. OCLC ٧٩٧٥٩٨٠٦٩.
- Marsham، Andrew (2009). The Rituals of Islamic Monarchy: Accession and Succession in the First Muslim Empire. Edinburgh: Edinburgh University Press. ژپنک ٩٧٨-٠-٧٤٨٦-٢٥١٢-٣.
- Marsham، Andrew (2022). «Kinship, Dynasty, and the Umayyads». لە Osti، Letizia؛ van Berkel، Maaike (eds.). The Historian of Islam at Work: Essays in Honor of Hugh N. Kennedy. Leiden: Brill. لاپەڕە ١٢–٤٥. ژپنک ٩٧٨-٩٠-٠٤-٥٢٥٢٣-٨.
- McMillan، M. E. (2011). The Meaning of Mecca: The Politics of Pilgrimage in Early Islam. London: Saqi Books. ژپنک ٩٧٨-٠-٨٦٣٥٦-٨٩٥-٤.
- Munt، Harry (2014). The Holy City of Medina: Sacred Space in Early Islamic Arabia. New York: Cambridge University Press. ژپنک ٩٧٨-١-١٠٧-٠٤٢١٣-١.
- داڕێژە:The History of al-Tabari
- Robinson، Chase F. (2010). «The Violence of the Abbasid Revolution». لە Suleiman، Yasir (ed.). Living Islamic History: Studies in Honour of Professor Carole Hillenbrand. Edinburgh: Edinburgh University Press. لاپەڕە ٢٢٦–٢٥١. ژپنک ٩٧٨-٠-٧٤٨٦-٣٧٣٨-٦.
- داڕێژە:The History of al-Tabari
- Scales، Peter C. (1994). The Fall of the Caliphate of Cordoba: Berbers and Andalusis in Conflict. Leiden, Boston and Köln: Brill. ژپنک ٩٠-٠٤-٠٩٨٦٨-٢.
- Shaban، M. A. (1971). Islamic History: Volume 1, AD 600–750 (AH 132): A New Interpretation. Cambridge: Cambridge University Press. ژپنک ٩٧٨-٠-٥٢١-٠٨١٣٧-٥.
- داڕێژە:A History of the Byzantine State and Society
- Uzquiza Bartolomé، Aránzazu (1994). «Otros Linajes Omeyas en al-Andalus». لە Marín، Manuela (ed.). Estudios onomástico-biográficos de al-Andalus: VI (بە Spanish). Madrid: Consejo Superior de Investigaciones Científicas. لاپەڕە ٤٤٥–٤٦٢. ژپنک ٨٤-٠٠-٠٧٤١٥-٧.
{{cite book}}
: ڕاگرتنی شێوازی سەرچاوەی ١: زمانی نەناسراو (بەستەر) - داڕێژە:The Arab Kingdom and its Fall
- Yavuz، Yildirim (1996). «The Restoration Project of the Masjid al-Aqsa by Mïmar Kemalettın (1922–26)». Muqarnas. ١٣: ١٤٩–١٦٤. JSTOR ١٥٢٣٢٥٧.
- George، Alain (٢٠٢١). «A Builder of Mosques: The Projects of al-Walid I, from Sanaa to Homs». لە Gibson، Melanie (ed.). Fruit of Knowledge, Wheel of Learning: Essays in Honour of Robert Hillenbrand (Vol. II). London: Gingko. لاپەڕە ١٦–٤٩. ژپنک ٩٧٨-١-٩٠٩٩٤٢-٦٠-٨.